Ekonomick谩 n谩lada 膶ech暖 se v polovin臎 roku postupn臎 uklid艌uje, negativn铆 vn铆m谩n铆 v媒voje v posledn铆m roce vyrovn谩v谩 opatrn媒 optimismus p艡i v媒hledu do p艡铆拧t铆ch 12 m臎s铆c暖. Index finan膷n铆 situace dom谩cnost铆 po lo艌sk茅m v媒razn茅m poklesu op臎t m铆rn臎 vzrostl. Index je st谩le hluboko pod hodnotami z obdob铆 posledn铆 konjunktury, nepokra膷uje v拧ak v propadu jako b臎hem finan膷n铆 krize kolem roku 2010. Schopnost dom谩cnost铆 tvo艡it 煤spory ji啪 d谩le neoslabuje a nep艡ib媒v谩 nejohro啪en臎j拧铆ch lid铆. Meziro膷n臎 klesla infla膷n铆 o膷ek谩v谩n铆, p艡esto polovina ve艡ejnosti nad谩le o膷ek谩v谩 pokra膷ov谩n铆 zdra啪ov谩n铆. Vypl媒v谩 to z dnes zve艡ejn臎n媒ch v媒sledk暖 拧et艡en铆, kter茅 dlouhodob臎 prov谩d铆 v媒zkumn谩 spole膷nost STEM ve spolupr谩ci s poradenskou spole膷nost铆 乐鱼（Leyu）体育官网 膶esk谩 republika.
Ekonomickou n谩ladu reprezentuje index finan膷n铆 situace dom谩cnost铆, pro p艡ehlednost je jeho hodnota v aktu谩ln铆m m臎艡en铆 (v kv臎tnu 2023) rovna 100 bod暖. Loni v kv臎tnu pak nab媒val hodnoty 98 bod暖. Maximem je 122 bod暖 z ledna roku 2020 a minimem 79 bod暖 z roku 2010.
Polovina 膶ech暖 m谩 za to, 啪e finan膷n铆 situace jejich dom谩cnosti je hor拧铆 ne啪 p艡ed rokem. T艡etina (34 %) pak uv谩d铆, 啪e jejich finan膷n铆 situace z暖stala nem臎nn谩. Skepse ve vztahu k budoucnosti mezi lidmi opad谩. M铆rn茅 nebo prud拧铆 zhor拧en铆 o膷ek谩v谩 41 % dom谩cnost铆, p臎tina (21 %) odhaduje, 啪e se jejich situace za rok zlep拧铆. Optimisti膷t臎j拧铆 jsou v tomto ohledu p艡edev拧铆m mlad拧铆 lid茅, naopak ob膷an茅 star拧铆 60 let 膷ast臎ji p艡edpokl谩daj铆, 啪e si pohor拧铆 (53 %).
Negativn铆 pohled v拧ak st谩le p艡evl谩d谩 p艡i hodnocen铆 sou膷asn茅ho sm臎艡ov谩n铆 膶esk茅 republiky. Pouze 17 % spole膷nosti v臎艡铆, 啪e se zem臎 vyv铆j铆 spr谩vn媒m sm臎rem, zat铆mco v铆ce ne啪 polovina se domn铆v谩 opak. 脷rove艌 skepse k v媒voji 膶eska tak z暖st谩v谩 nejvy拧拧铆 za posledn铆ch deset let.
鈥濷 n臎co m茅n臎 skeptick谩 je spole膷nost ve v媒hledu do budoucna, 36 % lid铆 o膷ek谩v谩 budoucnost s obavami, zat铆mco dal拧铆ch 38 % s nad臎j铆. Obavy se tedy v sou膷asnosti podobaj铆 n谩lad臎 z druh茅 poloviny roku 2021, kdy 膷esk谩 ve艡ejnost p艡estala poci钮ovat dopady krize spjat茅 s virem COVID-19,鈥� 艡别办濒 艡别诲颈迟别濒 STEM Martin Bucht铆k.
Infla膷n铆 o膷ek谩v谩n铆 膶ech暖 po lo艌sk茅m 拧oku v sou膷asnosti klesaj铆, p艡esto 29 % st谩le o膷ek谩v谩 sou膷asn茅 tempo zdra啪ov谩n铆 a 17 % m谩 za to, 啪e zdra啪ov谩n铆 je拧t臎 zrychl铆.
Jako stabiln铆 se ukazuje d暖v臎ra 膶ech暖 v bankovn铆 sektor 鈥� 72 % dot谩zan媒ch uvedlo, 啪e d暖v臎艡uje tuzemsk媒m bank谩m, a to i navzdory ud谩lostem, jako byl p谩d rusk茅 Sberbank, 拧v媒carsk茅 Credit Suisse a n臎kolika men拧铆ch americk媒ch bank.
N谩ladu dom谩cnost铆 pozved谩 t茅m臎艡 pln谩 zam臎stnanost
Obrat indexu finan膷n铆 situace dom谩cnost铆 souvis铆 i s pozitivn铆m v媒vojem ve firemn铆 sf茅艡e. 鈥濷brat indexu m暖啪e m铆t n臎kolik p艡铆膷in. Dom谩cnosti mohly loni p艡est艡elit negativn铆 o膷ek谩v谩n铆. Velkou roli ur膷it臎 sehr谩l fakt, 啪e v臎t拧ina podnik暖 zvl谩dla probl茅my dob艡e, nep艡i拧ly 啪谩dn茅 velk茅 krachy ani propou拧t臎n铆. Pokud by nastal tento sc茅n谩艡, tak index by nejsp铆拧 d谩le padal. P艡etrv谩v谩n铆 tak艡ka pln茅 zam臎stnanosti je tedy jedn铆m z hlavn铆ch faktor暖, kter媒 p暖sob铆 ve sm臎ru zlep拧ov谩n铆 n谩lad dom谩cnost铆. I proto m谩me p艡铆slove膷n茅 sv臎tlo na konci tunelu, kter茅 ukazuje, 啪e je拧t臎 letos bychom mohli vyb艡ednout z technick茅 recese. Nicm茅n臎 to neznamen谩, 啪e situace je optim谩ln铆, zejm茅na u n铆zkop艡铆jmov媒ch dom谩cnost铆 z暖st谩v谩 siln媒 pesimismus ohledn臎 budoucnosti,鈥� uvedl ekonom 乐鱼（Leyu）体育官网 Adam P谩len铆膷ek.
Hlavn铆 z谩t臎啪 sou膷asn茅 krize se za posledn铆 rok p艡esunula k lidem ve st艡edn铆m a star拧铆m pracovn臎-aktivn铆m v臎ku, zejm茅na k dom谩cnostem s d臎tmi. Soust艡ed铆 se u nich efekt 拧irokospektr谩ln铆ho zdra啪ov谩n铆, kter茅 se t媒k谩 hlavn臎 jejich mandatorn铆ch v媒daj暖, a na rozd铆l od skupiny dom谩cnost铆 d暖chodc暖 se t茅啪 p艡id谩v谩 v媒razn臎j拧铆 propad re谩ln媒ch 膷ist媒ch p艡铆jm暖.
Mezi dom谩cnostmi p艡etrv谩v谩 ji啪 loni oslaben谩 schopnost tvo艡it 煤spory. Z暖st谩v谩 p艡edev拧铆m zv媒拧en媒 pod铆l t臎ch, kter媒m se za posledn铆 t艡i m臎s铆ce nepoda艡ilo nic uspo艡it (56 %). Nejh暖艡e se v tomto ohledu da艡铆 lidem, kte艡铆 u啪 tak obt铆啪n臎 vych谩zej铆 s p艡铆jmy. Z hlediska vzd臎l谩n铆 maj铆 s generov谩n铆m 煤spor pot铆啪e p艡edev拧铆m lid茅 bez maturity, kdy se dv臎ma t艡etin谩m z nich neda艡铆 nic uspo艡it.
Odolnost z谩vis铆 na velikosti p暖j膷ky
Dom谩cnosti lze z pohledu odolnosti v暖膷i dopad暖m zdra啪ov谩n铆 rozd臎lit do p臎ti skupin, a to na z谩klad臎 velikosti jejich p艡铆jm暖, majetku, bilance 煤spor a v媒daj暖. Za posledn铆 rok se rozlo啪en铆 skupin v媒znamn臎ji nezm臎nilo, mj. tedy nep艡ib媒v谩 nejohro啪en臎j拧铆ch lid铆.
K nejm茅n臎 zasa啪en媒m n谩le啪铆c铆m ke kategorii nazvan茅 鈥濵imo nebezpe膷铆鈥� pat艡铆 22 % dom谩cnost铆 (loni 21 %), kter茅 se vyzna膷uj铆 nadpr暖m臎rn媒mi p艡铆jmy a sou膷asn臎 vy拧拧铆mi 煤sporami a majetkem. O t臎chto dom谩cnostech se d谩 艡铆ct, 啪e jsou v暖膷i sou膷asn茅mu zdra啪ov谩n铆 velmi odoln茅.
Na opa膷n茅m konci spektra stoj铆 14 % dom谩cnost铆 (loni 15 %) spadaj铆c铆ch do kategorie s ozna膷en铆m 鈥濳riticky ohro啪en铆鈥�. K t臎m se typicky 艡ad铆 dom谩cnosti nezaopat艡en茅 s podpr暖m臎rn媒m majetkem i p艡铆jmy, nav铆c zat铆啪en茅 p暖j膷kami a v p臎tin臎 p艡铆pad暖 tak茅 exekucemi (v 膷esk茅 populaci je v exekuci p艡ibli啪n臎 7 % lid铆). Pr谩v臎 na tyto zraniteln茅 dom谩cnosti zdra啪ov谩n铆 dol茅h谩 nejpal膷iv臎ji.
V p艡铆pad臎 dal拧铆ch typ暖 dom谩cnost铆 se ukazuje, 啪e objem p暖j膷ek je pro odolnost v暖膷i zdra啪ov谩n铆 podstatn臎j拧铆 ne啪 velikost p艡铆jm暖. To znamen谩, 啪e lid茅 s n铆zk媒mi 膷i 啪谩dn媒mi p暖j膷kami jsou v暖膷i inflaci odoln臎j拧铆 ne啪 lid茅 s vysok媒mi p艡铆jmy, ale se z谩t臎啪铆 v podob臎 vysok媒ch p暖j膷ek, nap艡铆klad hypote膷n铆ch.
Prvn铆 (鈥濳riticky ohro啪en铆鈥� 鈥� 14 %) a druhou (鈥濷hro啪en铆 se z谩vazky鈥� 鈥� 25 %) nejv铆ce zranitelnou skupinu dom谩cnost铆 spojuje to, 啪e mezi nimi v pohledu na budouc铆 finan膷n铆 v媒voj jejich dom谩cnost铆 panuje stejn臎 hlubok谩 skepse jako loni v kv臎tnu. V铆ce ne啪 polovina z nich o膷ek谩v谩 dal拧铆 zhor拧en铆. U ostatn铆ch t艡铆 p臎tin ve艡ejnosti obavy opadly a nahrazuje je uklidn臎n铆 a opatrn媒 optimismus.
O v媒zkumu
Kontinu谩ln铆 v媒zkum Trendy prov谩d铆 analytick谩 organizace STEM () od po膷谩tku 90. let metodou osobn铆ch rozhovor暖 (face-to-face) na reprezentativn铆m vzorku obyvatel 膶esk茅 republiky star拧铆ch 18 let. Respondenti jsou vyb铆r谩ni kv贸tn铆m v媒b臎rem, v啪dy je dot谩z谩no alespo艌 1 000 lid铆. Posledn铆 v媒zkum se uskute膷nil 18鈥�26. kv臎tna. Odpov臎d臎lo 1 049 respondent暖 kombinac铆 online a osobn铆ho dotazov谩n铆.
