Zatímco z epidemického hlediska covidová krize nejsilněji udeřila v letošním prvním čtvrtletí, hodnocení životní úrovně domácností se od loňska znatelně zlepšilo. Index finanční situace domácností, který dlouhodobě mapuje STEM ve spolupráci s 㣨Leyu, je 21 a je tak srovnatelný s hodnotami z roku 2019. Oproti tomu vnímání hospodářské situace Česka se vzhledem k loňskému roku zhoršilo.
Po propadu během roku 2020, který zapříčinila jednak ztráta příjmů u části pracujících, jednak nejisté výhledy do budoucna, jsou domácnosti přesvědčeny, že „hůř už bylo�. Situace z roku 2009�2013 se podle jejich mínění nebude opakovat.
Krize je podle domácností u konce
Z aktuálního vývoje je tedy zřejmé, že největším otřesem byly první uzávěry na jaře 2020. Loňský pokles byl nejzřetelnější mezi lidmi ve starším produktivním věku (45�60 let). Naopak nynější pozitivní výhledy táhne zejména mladší věková skupina. V dlouhodobém časovém srovnání jsou ale očekávání domácností srovnatelné s úrovní kolem let 2016 až 2018 čili spíše pozitivní. Krizi tak Češi považují v podstatě za ukončenou.
„Systematická podpora zaměstnanosti v době lockdownů účinně zabránila ztrátě práce a příjmů na straně domácností. Potvrzuje to bezprecedentní nárůst hrubých úspor domácností, které jsou nyní nejvyšší od okamžiku vzniku České republiky. I přes pokračující pokles ekonomiky v 1. čtvrtletí letošního roku tak nálada zůstává optimistická. Náklady lockdownu byly totiž přesunuty na veřejné rozpočty, které se dostaly � méně kvůli covidu a více kvůli řízení autopilotem i ve špatných časech � na neudržitelnou dráhu,� komentuje Mojmír Hampl, ředitel služeb pro finanční sektor 㣨Leyu Česká republika.
Stále je ovšem patrné, že v některých � zejména nízkopříjmových � skupinách ekonomické obtíže přetrvávají. 15 % ekonomicky aktivních zaznamenalo výrazné snížení příjmu, zároveň ale u přibližně stejné části (13 %) se příjem zvýšil. Zvýšení příjmu je naopak typické pro vysokopříjmové domácnosti (příjem více než 40 tis. čistého / měsíc).
„Krize zastihla společnost na vrcholu ekonomické konjunktury, dopady na domácnosti napříč Evropou podržely různé programy na podporu zaměstnanosti. Jsme hodně daleko černým scénářům s nezaměstnaností okolo 10 % a prudkým nárůstem zadluženosti. Významné poklesy příjmů se ale týkají milionu lidí. Jde zejména o pracující v soukromém sektoru a častěji v méně kvalifikovaných profesích a nejvíce zasažených odvětvích jako jsou služby nebo pohostinství. Nad tím nelze mávnout rukou, protože problémy jsou rozprostřeny výrazně nerovnoměrně,� upřesňuje Martin Buchtík, sociolog a ředitel STEM.
Celkovou hospodářskou situaci Češi vidí černě
Pozitivně vnímaná situace domácností je v ostrém kontrastu s hodnocením ekonomické situace v Česku. Zatímco v období před vypuknutím pandemie ji jako dobrou hodnotilo 70 % obyvatel, nyní je to pouze 31 %. Negativní pohled na současný vývoj na úrovni celé republiky také převažuje v pohledu na to, jakým směrem se ubírá vývoj v Česku. Jako nesprávný ho nyní hodnotí 43 % veřejnosti (v lednu 2020 to bylo pouze 24 %). V dlouhodobém pohledu jde o unikátní situaci, protože dosud byla hlediska osobní finanční situace a hodnocení na úrovni celé společnosti poměrně silně propojena.
Metodika
Kontinuální výzkum Trendy provádí analytická organizace STEM () od počátku 90. let metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let. Respondenti jsou vybíráni kvótním výběrem, vždy je dotázáno alespoň 1 000 respondentů. Poslední výzkum se uskutečnil v květnu 2021.
Index finanční situace domácností
- Index reflektuje subjektivní výpovědi o stavu domácností ve třech perspektivách: vývoj finanční situace domácnosti za poslední rok, výhledy do příštího roku a obtíže, s jakými v současné době domácnosti s penězi vychází.
- Proměnné byly zvolené na základě analýzy z více možností tak, aby reflektovaly pokud možno faktickou finanční situaci, nikoliv další dimenze, jako je politická situace, mediální diskurz, vliv emotivních událostí. Zůstáváme tedy v relevantním časovém horizontu.
- Každá proměnná vstupující do indexu je pro každý rok přepočtena tak, aby nabývala teoretického rozsahu -100 až 100. Hypotetická hodnota 100 by byla pro proměnnou v případě, že by se všem velmi zlepšovala finanční situace, respektive by snadno vycházeli s příjmem. Při -100 jde o situaci opačnou. 0 je pak pomyslný rovnovážný bod, kdy v ideálnětypické situaci je poměr domácností rovnoměrně rozložený nebo reportují všechny domácnosti stejný stav nebo je polovina v každém z extrémů.
- V tomto koncepčním přístupu vycházejícím z teoretických předpokladů má každá proměnná v indexu stejnou váhu.
- Index je následně aritmeticky upraven tak, aby 0 byl výchozí stav za celou populaci při vzniku republiky (tj. 1993), ale zůstalo zachováno teoretické maximum na hladině 100. Rovnovážný bod má hodnotu 16, minimum je -68.